Smrt jatečného zvířete nastane až po jeho vykrvení. Pop omráčení před vykrvením má prase vždy ležet na pravé straně, aby se umožnila srdeční činnost. Vykrvení se dělá přeřezáním velkých cév v krajině krční, řidčeji otevřením pravé srdeční předsíně a odvedením krve pomocí dutého nože. Vykrvení čuníka se provádí buď ve visu, častěji však vleže. Při vykrvování omráčeného prasete vleže postupuje porážející tak, že levou rukou uchopí levou přední nohu vepře ležícího na pravém boku a vede nůž zpředu k hrudnímu koši. A to tak, aby nůž směřoval k páteři a nože k zemi.

Prase dobře vykrvácí tehdy, když vykrvení následuje ihned po omráčení, když se dobře a správně otevřely cévy (levá a pravá podklíčková tepna). Další podmínkou dobrého vykrvácení je zachování srdeční činnosti, protože srdce svými aktivními pohyby vytlačuje krev do řezné rány. Krev vytékající po vpichu se zachycuje do připravené čisté nádoby. Přestává-li krev vytékat, pumpujeme s levou přední nohou prasete, abychom získali co největší množství krve. S krví se míchá, aby se nesrazila. Nejlépe se krev míchá holou čistou rukou. Krev přes sítko přecedíme a uložíme v chladu. Takto zachycená krev použijeme k přípravě různých zabijačkových jídel. Množství krve u prasete činí asi 3% živé váhy.

Při nesprávném vpichu dochází často k závadám. Jednou z nejčastějších závadě přeřezání průdušnice. Při této závadě prase část krve z řezné ráně vdechuje do průdušnic a do plic. Dochází tzv. zahlcování plic. Plíce mají drobná krvavě červená místa, nejčastěji bývají celé červené (záleží na množství krve v plicích). Plíce zahlcené krví jsou smyslově změněné a jsou nepouživatelné.

Při nesprávném vpichu nožem se často může přeřezat jícen, což mívá za následek znečištění masa krvavým hlenem a často i obsahem žaludku. Při této závadě může prase vdechnout i obsah žaludku do plic a plíce jsou nepouživatelné.

Častou závadou při porážení prasete je také nedostatečné otevření cév. Krev vytéká pomalu a v malém množství, v ráně se sráží a tak ztěžuje krvácení. Znakem dobrého otevření je silný proud krve z řezné rány.

Při nesprávném vpichu nožem při vykrvování prasat často dochází tzv. podplecení. Podplecení vzniká tak, že se nůž při vpichu dostane po prvním žebru pod lopatku a tak se nepřeruší cévy. Z prasete vytéká jen malé množství krve a prase se často vzpamatuje z omráčení. Další závadou při vykrvování prasete při domácích zabijačkách je vykrvení do hrudníku. K vykrvení do hrudníku dochází, když nůž při vpichu vnikne do hrudníku, zde otevře nebo přeřeže oblouk srdečnice a krev vytéká ránou do hrudníku, kde se sráží. Aby se zabránilo této časté zá­vadě při vykrvování, je třeba používat nůž s čepelí dlou­hou maximálně 12 až 15 cm.

Opožděné vykrvácení nastává tehdy, když se omrá­čené prase vykrvuje s velkým časovým odstupem. Pro tuto závadu je charakteristické, že z řezné rány vytéká malé množství krve a krev je tmavé barvy Při domá­cích zabijačkách je opožděné vykrvácení řídké.